FAQ – Nejčastější dotazy:
Co je Kurzarbeit?
Kurzarbeit je režimem dočasné nezaměstnanosti. To znamená, že pracovní místo zůstane zachováno, ačkoli není zaměstnanci ze zákonem stanovených důvodů umožněno pracovat. Do Kurzarbeitu přechází zaměstnavatel v případě, že je jím postihnuto na 10 % zaměstnanců společnosti. Až na výjimky pak zaměstnancům náleží nárok na náhradu mzdy Kurzarbeitergeld.
Smí se zaměstnavatel v souvislosti s koronavirem ptát, co mám za onemocnění?
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Na jednu stranu na to až na určité výjimky právo nemá. Zdravotní stav zaměstnance je však důležité znát, pokud by svým onemocněním mohl ovlivnit chod na pracovišti. Sem patří také nákaza onemocněním Covid-19. Zaměstnavatel podle současných nařízení musí přijmout opatření tak, aby před nákazou uchránil co nejvíce osob.
Připomínáme však, že potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, které zasíláte zaměstnavateli do Německa, musí obsahovat diagnózu. V případě, že český lékař tuto diagnózu na neschopenku nevypíše, německá zdravotní pojišťovna má právo pozastavit výplatu nemocenských dávek do doby, než bude tento nedostatek odstraněn. Zaměstnavatel sice nemá nárok na sdělení Vaší diagnózy, zároveň ji ale zjistí z Vašeho potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. Stejně tak jste povinni mu tuto informaci sdělit z výše popsaných důvodů.
Firma, kde pracuji, je v karanténě. Mám nárok na nějaké peníze?
Až na výjimky platí, že zaměstnavatelé nesou riziko vniku infekce do společnosti spojené s fluktuací osob na pracovišti. S tím jsou potom spojené náklady na náhradu mzdy zaměstnancům, kteří v případě, že se firma ocitne v karanténě, nemohou vydělávat peníze ne vlastní vinou. Vedle toho existuje v Německu zákon o předcházení a zabránění šíření infekčních onemocnění obyvatel. Ten přiznává zaměstnancům nárok na náhradu ušlého výdělku v době, po kterou je vyhlášena celopodniková karanténa. Náhrada mzdy je vyplácena zaměstnavatelem po dobu prvních 6 týdnů trvání celopodnikové karantény, po 6 týdnech povinnost náhrady mzdy přechází přímo na ten orgán veřejné moci, který karanténu nařídil.
Kde mám o Kurzarbeitergeld požádat?
Zaměstnanci o Kurzarbeitergeld nežádají. Žádost podává zaměstnavatel u příslušného spolkového úřadu práce.
Jaká je výše náhrady mzdy Kurzarbeitergeld?
Zaměstnancům s nárokem na Kurzarbeitergeld je vypláceno 60 % mzdy. Pokud zaměstnanec žije ve společné domácnosti s nejméně jedním dítětem, má nárok na zvýšenou náhradu mzdy ve výši 67 % mzdy. Protože ale valná většina českých přeshraničních pracovníků daní své příjmy podle daňové třídy 1, jsou v Německu považováni za osoby bezdětné. K tomu, aby jim byl přiznán zvýšený Kurzarbeitergeld, tak musí doložit mzdové účtárně svého zaměstnavatele kopie rodných listů a rozhodnutí o nároku na Kindergeld.
Vztahuje se Kurzarbeit i na přeshraniční pracovníky?
Ano, nárok na Kurzarbeit mají i přeshraniční pracovníci, kteří z důvodů vyhlášených opatření nemohou vykonávat svou práci. Nárok na Kurzarbeit však mají jen ti zaměstnanci, kteří ze svého příjmu odvádějí pojištění pro případ nezaměstnanosti. To se ovšem netýká zaměstnanců v tzv. Minijobech, za které se toto pojištění neodvádí. Kurzarbeitergeld je ovšem pendlerům vyplácen pouze v případě, že se v režimu Kurzarbeit nachází jeho zaměstnavatel. Pokud totiž firma funguje, samotné zavření hranic pro vznik nároku na Kurzarbeitergeld nestačí.
Musím s Kurzarbeitem souhlasit?
V první řadě je nutné zmínit, že někteří zaměstnavatelé si vyhrazují právo na Kurzarbeit již v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě. Zaměstnanci pak svým podpisem již při nástupu dávají souhlas s tím, že ze závažných důvodů přejdou do režimu Kurzarbeit. Doporučujeme proto podívat se do Vaší pracovní smlouvy, zda jste s Kurzarbeitem souhlasili již při nástupu.
Pokud Vaše pracovní ani kolektivní smlouva žádnou takovou klauzuli neobsahuje, pak je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnancům přechod do režimu Kurzarbeit. Jeho smyslem je zachování pracovního místa v době, kdy pro zaměstnance není práce. Za zaměstnance je nadále odváděno zákonné pojištění, zaměstnanec tedy není nezaměstnaným.
Můžu během Kurzarbeitu pracovat pro jiného zaměstnavatele?
Najít si jiné (další) zaměstnání není zákonem zakázáno. Jeho nalezení je však rozhodující pro výplatu Kurzarbeitergeldu. Pokud jste již pracovali pro jiného zaměstnavatele v době před přechodem do režimu Kurzarbeit, můžete nadále pracovat pro druhého zaměstnavatele, který v Kurzarbeitu není. V tomto případě bude pobírat nejen řádný plat od druhého zaměstnavatele, ale i Kurzarbeitergeld jako náhradu za příjem z prvního zaměstnání. Bude-li si chtít zaměstnanec zlepšit svůj rozpočet brigádou až poté, co jeho zaměstnavatel Kurzarbeit vyhlásí, pravděpodobně se mu to nepodaří. Pokud si totiž najde brigádu až poté, bude mu o příjem z této brigády ponížen Kurzarbeitergeld za mzdu na původním pracovišti.
Má zaměstnavatel právo dát mi během Kurzarbeitu výpověď?
V zásadě ne, protože smyslem Kurzarbeitu jako dočasné nezaměstnanosti je zabránit rozdávání výpovědí. To, že se zaměstnavatel dostane do situace, kdy musí Kurzarbeit vyhlásit, většinou nebývá důvodem k výpovědím. Jiná situace ale nastane, pokud během trvání Kurzarbeitu dojde k provozně-organizačním změnám uvnitř společnosti. Pak dotčení zaměstnanci mohou výpověď obdržet. Na výpovědi během Kurzarbeitu se vztahují stejná pravidla jako na klasickou výpověď v Německu.
Jaké mám možnosti, když nemám na Kurzarbeitergeld nárok?
Německé úřady ve všech takových případech doporučují dohodu mezi zaměstnancem a českými úřady, případně se zaměstnavatelem. Pokud taková dohoda není možná, obraťte se na německou Krankenkasse. Krajní možností je pak podat výpověď ze strany zaměstnance a požádat u českého úřadu práce o podporu v nezaměstnanosti. Ta v roce 2020 činí 45 % průměrné mzdy za rozhodné období, nejvýše však 19 389 korun. V případě, že žadatel s touto finanční částkou nevystačí, má nárok žádat o dávky sociální podpory, například příspěvek na bydlení.
Stávající situace mě připravila o práci, můžu jako pendler žádat o podporu v nezaměstnanosti v Německu?
Ne. Pokud jste pendler s trvalým pobytem v České republice, pak můžete žádat o podporu v nezaměstnanosti pouze ve státě bydliště. Evropský parlament v současné době projednává možnost žádat o podporu v nezaměstnanosti ve státě, ve kterém bylo posledních více než 12 měsíců odváděno pojištění pro případ nezaměstnanosti. V případě, že tento návrh projde, budou moci pendleři z ČR pracující v Německu v budoucnu o podporu v nezaměstnanosti skutečně žádat i v Německu.